Aktuální zprávy z oblasti klimatických změn alarmují o výši nákladů, které si změny klimatu vyžádají na celosvětové úrovni. Generální ředitelka banky ING v České republice Eva Bučová varuje, že pokud se společnost nebude snažit změnit svůj přístup k ochraně životního prostředí, náklady mohou vzrůst na ohromující částky. Podle posledních odhadů by nepřímé náklady způsobené klimatickými změnami mohly během nadcházejících dvaceti let dosáhnout až 2,4 bilionu dolarů. Tato suma je trojnásobkem současných měřitelných nákladů.
Současné náklady a jejich projekce
Jak ukazuje Evropská centrální banka, náklady na změny klimatu už nyní dosahují více než 800 miliard eur za poslední čtyři dekády, přičemž čtvrtina z této částky byla zaznamenána během posledních čtyř let. To ukazuje znepokojivé tempo zrychlování dopadů, které změny klimatu vyvolávají. Eva Bučová zdůrazňuje, že v případě nečinnosti by mohly nastat scénáře, kdy náklady na zmírnění dopadů klimatických změn vzrostou až patnáctkrát oproti těm, které by bylo potřeba vynaložit na transformaci a udržitelnost.
Energie a evropská politika
Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědné firmy v expertní skupině Frank Bold, dodává, že obnova a zajištění energetické nezávislosti Evropy je klíčovým faktorem pro budoucí stabilitu a udržitelnost. Georgor zmiňuje, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho politika vůči ekologickým opatřením, jakož i ruská invaze na Ukrajinu, mají zásadní vliv na evropský trh a energetickou politiku. Postupné odklonění od fosilních paliv a rozvoj čistých technologií vyžaduje změnu přístupu, co se týče regulace a evropské politiky.
Možný směr vývoje
Gregorg se domnívá, že Evropská unie nyní usiluje o vytvoření nové industriální politiky, která by obsahovala více státní podpory a méně byrokracie. Tato politika by se měla zaměřit na podporu udržitelného podnikání a zakotvení přístupu ESG do auditu a reportingu na finančních trzích. Dalším zásadním krokem je přizpůsobení dodavatelských řetězců tak, aby reflektovaly klimatické změny a zavedly efektivní řízení rizik. Tato oddělená politika by se také měla věnovat souvisejícím aspektům společnosti, jako je prevence nucené práce, která může do dodavatelských řetězců pronikat, což může mít dopad na kvalitu podnikání.
Celkově tedy otázka klimatických změn a jejich ekonomických dopadů představuje značný a urgentní problém, kterému bude potřeba čelit nejen na úrovni vlád, ale také na úrovni korporátní sféry a jednotlivých občanů. Bez aktivní účasti a investic do udržitelnosti se náklady na nečinnost a ignoraci klimatických změn mohou proměnit v neúnosné břímě pro celou planetu. Odborníci se shodují, že migrace k udržitelnějším modelům musí být co nejrychlejší a nejefektivnější, jinak se budoucí generace budou potýkat s nečekanými a devastujícími následky.