V posledních letech se kybernetické útoky staly součástí každodenní reality mnoha firem. S každým dalším přepracovaným zabezpečením přichází nové techniky a metody, jak tyto útoky provádět. Odborník Tomáš Volný ze společnosti axelum ve svém posledním podcastu nastínil, jakým způsobem se dnes útočníci dostávají do firemních systémů. V současnosti už v mnoha případech nehraje hlavní roli první prolomení firewallu, ale spíše manipulace s lidmi uvnitř organizace.
Kyberútoky prostřednictvím manipulace
Podle Volného se zdá, že největší hrozbou pro firmy jsou sami zaměstnanci. Ti totiž bývají často cílem různých phishingových útoků, ať už ve formě e-mailů, nebo telefonních hovorů. „Jedním telefonátem dokáže útočník oslovit zaměstnance a získat citlivé informace, aniž by se dostal do kontaktu s bezpečnostními systémy,“ zdůrazňuje Volný. Je tomu tak zejména v bankovnictví a energetice, kde jsou citlivá data přímo na dosah ruky. Zaměstnanci často podceňují hrozby a nevěnují dostatečnou pozornost podvodným praktikám.
Ačkoliv firmy investují do moderních technologií a zabezpečovacích systémů, jejich selhání nemusí být závislé na technologiích samotných. Častokrát je problémem špatné nastavení nebo chybějící údržba těchto systémů. Podle Volného se stává, že firmy nastavení systému podceňují a jsou tak vystaveny bezbrannosti vůči skutečným hrozbám.
Etické hackování jako metoda obrany
Volný, který se dlouhodobě věnuje kybernetické bezpečnosti a etickému hackování, uvádí, že pro zajištění bezpečnosti je důležité nejen vybírat silné technologie, ale i testovat jejich funkčnost. V rámci „red team“ operací, při kterých týmy simulují skutečné útoky, byl svědkem toho, jak se hackerské metody dále vyvíjejí. Tyto operace často vyžadují i netradiční metody, jakými jsou například okouzlující převleky a nevšední přístupy. Vzpomíná, jak se například převlékal za bezdomovce, aby procházel kolem firemního odpadu a získával informace o dodavatelských řetězcích organizace.
Podle něj firmy čelí častému nepochopení, když si představují hackery jako „kryptické postavy“ schované v tmavých prostorech. Mnohem častěji se ale útočníci procházejí kancelářemi bez podezření, protože vypadá jako obyčejní lidé, kteří tam mají co dělat.
Prevence a průběžné sledování
Volný také varuje před situacemi, kdy skuteční hackeři vykonávají své aktivity a zůstávají dlouho nedetérováni. „Jsou schopní se v systémech pohybovat celé týdny, aniž by si jich někdo všiml. To ukazuje na nedostatečné zabezpečení a nedostatečnou kontinuitu učenosti personálu,“ říká. Firmy by proto měly nejen investovat do moderních technologií, ale i pravidelně školit své zaměstnance a zavádět systémové prevenci. Technologie se sice vyvíjejí a mohou se stát velmi sofistikovanými, pouze s aktivním vzděláváním zaměstnanců lze takovým hrozbám dostatečně čelit.
Na závěr Volný apeluje na firmy, aby věnovaly více času a energie ochraně svých dat, protože riziko útoku existuje pro každou organizaci. Budoucnost kybernetické bezpečnosti leží v propojení technologií a lidského faktoru, přičemž důsledná příprava a pravidelný monitoring mohou vést k výraznému snížení pravděpodobnosti úspěšného útoku.